Během prvých 35 dnů po oplození vajíčka jsou všechny zárodky ženské, je u nich založen základ pro dělohu a pochvu. Po 35 dnech u zárodků vajíček oplozených spermií s Y chromosomem nasměruje gen SRY lokalizovaný na tomto mužském chromosomu Y další vývoj zárodku k mužskému pohlaví. Nastartuje tvorbu varlat, která začnou produkovat mužský pohlavní hormon testosteron.
Testosteron formuje všechny mužské vlastnosti, je určujícím faktorem při vytváření mužských pohlavních orgánů, při tvorbě spermií - zde však je třeba i estrogenů- , bez testosteronu žádné puzení k ženskému pohlaví, žádná erekce a ejakulace. Testosteron už během embryonálního vývoje formuje určité nervové buňky, neboť mozek je - jak říká sexuolog Erwin Haberle - největší sexuální orgán. Čím více má muž testosteronu v krvi, tím virilnější je jeho vzezření a vystupování, jeho životní dráha, jeho agresivita. Kadeti US vojenské akademie ve Westpointu s vysokou hladinou testosteronu postupují rychleji ve vojenské hierarchii než jejich kolegové, kteří mají od přírody méně testosteronu v krvi. Testosteron v malém množství je téže vytvářen ve vaječnících a nadledvinkách ženy.
Práce na poznání lidského genomu přinášejí poznatky, které geny jsou zodpovědny za pud, potenci nebo impotenci. Při reprodukci jde vždy o geny, ty mají být předány a dále žít, tomu slouží sexualita, tak to příroda v evoluci neprogramovala. Darwinův současník esejista Samuel Butler to vyjádřil jasně - slepice je jen způsob, jakým jedno vejce přinese další vejce. Jen pomocí sexu může být variační šíře dědičného základu zvětšena, nikoliv asexuelním množením. Při sexuálním množení vzniklé nové kombinace dědičných základů zajišťují potřebnou schopnost přizpůsobit se novým životním podmínkám. Polarizace mezi mužským samčím a ženským samičím je rezultát odlišných biologických funkcí. Muž může oplodnit velmi mnoho žen, naproti tomu pro ženu je reprodukční zátěž nesrovnatelně větší - těhotenství, porod, péče a výchova potomstva stojí mnoho času a síly. Má -li být zajištěn úspěch, je pomoc nezbytná. Nicméně je věrnost v říši zvířat velmi vzácným jevem. Dokonce i ptáci, které rádi faráři a moralisté uvádějí jako příklady celoživotní věrnosti, jsou - jak etologové ukázali - většinou rafinovaní záletníci, kteří při každé nabízející se příležitosti zahnou, respektive zaletí. Vlaštovky, rorýsi bez dalšího jdou za atraktivnějším partnerem. Ani starý havran není věrný, jen má většinou méně příležitostí.
Americký sociolog Edward O.Wilson říká - věrnost je v živočišné říši vlastností, která teprve tehdy vzniká, když je pro oba partnery výhodnější svá mláďata spolu vychovávat než si nového partnera hledat. Nevěra je programem přírody. Stačí se podívat k naším nejbližším příbuzným, jak jsou promiskuitní. Tak šimpanzice během své říje kopuluje průmerně s 35 partnery. Člověk zvyklý své soužití řídit zákony, morálkou, náboženstvím sice postupně zaváděl monogamní manželství, ale jak ukázali antropologové a etnografové, ze zkoumaných 1.145 kultur se ukázalo být kol jednoho tisíce polygamními. Dokud byli tropy ušetřeny křesťanských misionářu, nevyskytovaly se v nich téměř žádné monogamní společnosti. Na bakterie a parazity bohaté prostředí umožňovalo domorodcům přežití jen při potřebné výmeně genů, k níž by při monogamii a věrnosti nikdy nemohlo dojít a společnost by zanikla.
Křesťanství k požadované monogamii a věrnosti praktikovalo genetické realitě odpovidacíci dvojí morálku. V Biblii v Starém zákoně Praotec Abrahám, patriarcha Jakub, král David, moudrý Šalamoun byli pověstní polygamisté. Napoleon Bonaparte ve svém Code civil stanovil, že mimomanželský styk muže neznamená žádné porušení manželských povinností.
Podle evolučních biologů úspěch species Homo sapiens sapiens na zeměkouli nebyl tolik zdoben vzpřímenou chůzí, která osvobodila ruce k použití nástrojů, ale především investicí do péče a výchovy potomstva. K tomu bylo zapotřebí odpovídající konstelace, která by k sobě přivedla dva lidi s odlišnou pohlavní strategií. Žena musela chytře zvolit toho, který měl dobré geny a současně byl připraven starat se o potomstvo. Zkoušela vybírala, zatímco muž se ucházel a konkuroval, až buď byl odmrštěn nebo připouštěn. Na něm potom bylo rozhodnutí, zda jenom oplodní a odjede, nebo zda u ženy zůstane jako zaopatřovatel a pečovatel.
Tak se v evoluci rozmnožil typ muže, který se staral o potomstvo a typ muže rozsévače, Don Juana, který jen široko daleko své semeno, své geny rozséval. Náš přední etolog J. Madlafousek nazývá prvý typ mužů taťkové a druhý typ klackové. Logicky se osvědčila směs obou variant - prototyp muže schopného vazby, ale se slabostí k odskoku bokem / v češtině se vžil výraz převzatý z němčiny "zejtenšprung"/. U ženy se vyvinula dvojstrategie - držet si živitele, ale příležitostně si zařídit soupeření spermií, neboť promiskuita zvyšuje pravděpodobnost početí. Tak Dánka Margareta Mikkelsen, studující pomocí DNK dědičné choroby našla, že pět až osm procent otců nejsou biologickými. Jak říká Gůntner Tembrock -nelze přehlížet skutečnost, že pohlavně specifická základní strategie zformovaná během milionů let zůstává účinná. To znamená, že mužské individuum má tendenci spíše k oportunnímu sexu, zatímco u ženy převažuje výběrový sex.

Při vzniku párového vztahu, zamilovanosti, romantické lásky, vazby hrají důležitou úlohu mozkové neurotransmittery, z nich Ŕ zejména phenylethylamin /PEA/ a endorfiny. O PEA sa soudí, že naladí romantickou lásku, je to droga zamilovanosti. Na PEA je též bohatá čokoláda, tím vyvolává příjemné pocity. Ale jak prohlásila zpěvačka Trude Herr - nechci žádnou čokoládu, chci raději muže, na rozdíl od +nositelky Nobelovy ceny Matky Terezy, jejíž jedinou slabostí byl každodenní konzum velkého množství čokolády.
Ale jako s ostatními aminy, i na PEA vzniká tolerance a elixír lásky se po dvou až čtyřech letech ztrácí. Podle antropoložky Helen Fischer z New Yorku patří PEA ke strategii evoluce udržet pár tak dlouho dohromady, až dítě obou je z nejhoršího venku a hra o novou genetickou kombinaci je po čtyřech letech znovu otevřen. U kmenů lovců sběračů žijících dodnes na úrovni starší doby kamenné tak tomu je. V postmoderních společnostech dosahuje křivka rozvodů svého maxima čtvrtým rokem po sňatku - pokud byl. Gynekolog Dalibor Kvíz zavedl termín sukcesivní polygamie, kterou naše společnost připouští, simultánní polygamii na rozdíl od islámu zakazuje.
Endorfiny na rozdíl od PEA jsou zodpovědny za vytvoření vazby, do níž romantická láska v párovém vztahu přejde. Nazývá se to též poklidné manželské štěstí - což však tomu nebo té, kdo si žádá PEA romantické lásky nestačí a často ji hledá v novém vztahu. Psychiatr Michael Liebowitz z New Yorku pracuje na pilulce brzdící odbourávaní PEA a tím chce u Don Juana dosáhnout oslabení až vymizení jeho puzení ke stále novým milostným aférám.
Poznatky z etologie, evoluční biologie a evoluční psychologie, neurobiologie, endokrinologie, antropologie, molekulární genetiky tak přispěli k poznání biologického základu nevěry, jak byl v průběhu evoluce přírodou v genech zakódován a jak species homo sapiens sapiens až po několik milionů let provází.

MUDr.J.Šráček

***

Kto chce hýbať svetom, musí pohnúť samým sebou.
Sokrates